1I přichází v oněch dnech Jan, křtitel, káže v júdské pustině 2a říká: Kajte se, neboť se přiblížilo království nebes. 3Toto je totiž ten, o němž bylo promluveno skrze Isaiáše, proroka, jenž praví: Hlas volajícího v pustině: Připravte cestu *Páně, čiňte jeho stezky přímými. 4A Jan sám měl svůj oděv ze srsti velblouda a okolo svých kyčlí kožený opasek, a jeho strava byla: kobylky a divoký med. 5Tehdy k němu vycházel Jerúsalém i všechno Júdsko a všechen kraj okolo Jordánu, 6i byli od něho v Jordáně křtěni, vyznávajíce své hříchy. 7Vida však, že k jeho křtu přicházejí mnozí z fariseů a saddúceů, řekl jim: Zplozeňata zmijí, kdo vás předem varoval , abyste mohli prchnouti před nastávajícím hněvem? 8Zaroďte tedy ovoce důstojné pokání. 9A ať vám nenapadne říkati sami v sobě: za otce máme Abrahama; pravímť vám, že Bůh může způsobiti, by Abrahamovi povstaly děti z těchto kamenů. 10A již je ke kořeni stromů přiložena sekera; každý strom, nerodící dobrého ovoce, se přece vytíná a hází do ohně. 11Já vás ovšem k pokání křtím vodou, ten však, jenž přichází za mnou, je silnější než já a jeho opánky nejsem způsobilý si obouti; ten vás bude křtíti Svatým Duchem a ohněm. 12Jeho věječka je v jeho ruce, i pročistí svůj mlat a sklidí svou pšenici do sýpky, plevy však bude neuhasitelným ohněm spalovati. 13Tu od Galileje do okolí Jordánu k Janovi přichází Ježíš, by od něho byl pokřtěn; 14Jan mu však rozhodně bránil, říkaje: Já mám zapotřebí býti pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně? 15Ježíš mu však v odpověď řekl: Teď to strp, neboť se nám sluší takto splniti veškerou spravedlnost. Tu mu to trpí;16a Ježíš, byv pokřtěn, ihned vystoupil z vody, a hle, byla mu otevřena nebesa a uviděl Božího Ducha, an sestupuje jakoby holubice a přichází na něho, 17a hle, z nebes hlas, pravící: Tento je můj milovaný Syn, v němž jsem našel svou slast.
