1Počátek blahé zvěsti o Ježíši Kristu, Božím Synu, 2podle toho, jak je psáno u [Isaiáše,] proroka: Hle, já před tvou tváří vysílám svého posla, jenž upraví tvou cestu. 3Hlas volajícího v pustině: Připravte cestu *Páně, čiňte jeho stezky přímými. 4Přišel Jan, křtil v pustině a kázal křest pokání k odpuštění hříchů. 5I vycházel k němu všechen júdský kraj a všichni Jerúsaléma a byli od něho v Jordáně, řece, křtěni, vyznávajíce své hříchy. 6A Jan byl oděn srstí velblouda a okolo svých kyčlí koženým opaskem a jídal kobylky a divoký med, 7a kázal, říkaje: Za mnou přichází silnější než já, jemuž nejsem způsobilý, skloně se, uvolniti řemínek jeho opánků. 8Já jsem vás ovšem křtil vodou on však vás bude křtíti Svatým Duchem. 9A v oněch dnech se stalo, že od Nazaretu z Galileje přišel Ježíš a byl od Jana v Jordáně pokřtěn; 10a hned, vystupuje z vody, uviděl, že se nebesa rozpolcují a že na něho sestupuje Svatý Duch, jakoby holubice. 11A z nebes zazněl hlas: Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě jsem našel svou slast. 12A ihned ho Duch vyhání do pustiny;13i byl v pustině čtyřicet dní, jsa pokoušen od Satana, a byl se zvířaty a obsluhovali ho andělé. 14Poté však, co Jan byl vydán, přišel Ježíš do Galileje a kázal blahou zvěst o Božím království 15a říkal: Naplnila se doba a přiblížilo se Boží království; kajte se a věřte v blahou zvěst. 16A kráčeje podél Galilejského moře, uviděl Šimona a Ondřeje, Šimonova bratra, ani v moři rozhazují čeřen; byli totiž rybáři. 17A Ježíš jim řekl: Pojďte za mnou a způsobím, byste se stali rybáři lidí. 18A hned se, zanechavše své sítě, za ním vydali.19A postoupiv trochu odtamtud, uviděl Jakuba Zebedeova a Jana, jeho bratra, a ti byli v lodi, opravujíce sítě. 20A hned je povolal; a zanechavše svého otce Zebedea v lodi s námezdníky, odešli za ním.21I vcházejí do Kafarnaúmu. A hned v sobotu vstoupil do synagogy a vyučoval;22i upadali nad jeho naukou v ohromení, neboť je vyučoval jako někdo, kdo má pravomoc, a ne jako písmaři. 23A v jejich synagoze byl jeden člověk posedlý nečistým duchem, i vzkřikl, 24pravě: Eh, co je ti do nás, Ježíši, Nazareťane? Přišel jsi nás zahubiti? Znám tě, kdo jsi - Boží Svatý. 25A Ježíš ho pokáral, pravě: Oněm a vyjdi z něho! 26A nečistý duch, zalomcovav jím a zvolav silným hlasem, z něho vyšel;27a všichni ztrnuli úžasem, takže se spolu navzájem dotazovali a říkali: Co je toto? Jaká je toto nová nauka, že s pravomocí přikazuje i nečistým duchům a jsou ho poslušni? 28A jeho pověst hned vyšla do celého okolního kraje Galileje.29A hned, když vyšli ze synagogy, přišli s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova. 30A Šimonova tchyně ležela v horečce, a hned mu o ní říkají.31I přistoupil a pozvedl ji, chopiv se její ruky, a horečka ji hned opustila, i obsluhovala je. 32A když nastal večer, po západu slunce, nosili k němu všechny, kdo se měli zle a kdo byli ovládáni démony,33a celé město bylo shromážděné u dveří; 34i uzdravil mnoho trpících různými chorobami a vyhnal mnoho démonů, a démony nenechával mluviti, protože ho znali. 35A vstav časně ráno, dlouho před rozedněním, vyšel a odešel na pusté místo a tam se modlil. 36A Šimon a ti s ním ho vystopovali, 37a když ho našli, praví mu: Všichni tě hledají.38I praví jim: Berme se jinam, do sousedních městeček, abych kázal i tam, vždyť k tomuto účelu jsem vystoupil. 39A kázal v jejich synagogách v celé Galilei a vyháněl démony. 40I přichází k němu jeden malomocný, snažně ho prosí a padá před ním na kolena a praví mu: Chceš-li, můžeš mě očistiti. 41A Ježíš, byv pohnut niterným soucitem, vztáhl ruku, sáhl na něho a praví mu: Chci, buď očištěn. 42A jak to řekl, hned od něho malomocenství odešlo a byl očištěn.43A přísně ho napomenuv, poslal ho hned pryč 44a praví mu: Hleď, bys nikomu nic neříkal, ale jdi, ukaž se knězi a přines za své očištění, co nařídil Mojžíš, na svědectví jim. 45On však odešed počal mnoho kázati a tu věc rozhlašovati, takže on již nemohl veřejně vstoupiti do města, nýbrž byl venku, na pustých místech, a odevšad k němu přicházeli.
