vlastně se dá říct že žádný. Vůbec spolu nekomunikují. Obávám se, že se ve vztazích s klukama budud chovat podobně, že nezvládnu žít normální vztah.

aneb existuje biblický způsob řešení smutku, zklamání, depresí apod.?

     Život každého z nás je silně ovlivňován našimi pocity, resp. "našimi" myšlenkami. Pokud jsou naše pocity příjemné, máme tendenci se vznášet, očekávat vítězství, radovat se ze života apod. Pokud jsou naše pocity nepříjemné, ztrácíme chuť do života a radost z něj, přestáváme očekávat vítězství, ztrácíme chuť a sílu bojovat. Pocity však náš život nesmí ovládat! Na pocity totiž není spolehnutí.

Je mi 14 let. Ve škole se pořád cítím úplně out ... , Mám si vybrat povolání podle schopností nebo podle toho co myslím, že chce Bůh, .... Moji spolužáci chodí do hospůdek atd, já žiju slušně, ale spíš mi připadá, že jejich život je zábavný a můj nudný, až to bolí. Je to normální?,......Je mi 12 let. Každé odpoledne se cca 1,5 hodiny připravuji do školy, ale stejně mám trojky,......, Jak mám zvládnout se do nikoho ve škole nezamilovat,......Proč se mám učit?

Tak co mám dělat, mám se snad rozkrájet, stěžovala si Gabriela. Táta mě naprosto ignoruje, vůbec se se mnou nebaví, a když vyjímečně promluví, tak je to ironie nebo jedovatost. Nic se mu na mě nelíbí, nic neocení.

Q Strašně se zajímám o holky, ale moji spolužáci se zajímají jen o motorky. Myslíš, že je za této situace vhodné, abych se přiznal, že jsem věřící?
Odpovědi na podobné otázky trápící křesťanské teenagery se dočtete dál.