Určitě všichni známe chválu "Pojďme, zaplesejme Bohu". Když jsem byla malá, patřila mezi moje nejoblíbenější. Vždyť je tam popsána Boží velikost, i starost o zvířátka. Sice jsem nerozuměla, co je to hulemska a jak se pěje šavle, ale to mi vůbec nevadilo.
Jestli někdo nechápe, o čem kvákám, nevadí. Tady je totiž text oné chvály, jak jsem mu rozuměla a jak jsem to asi do jedenácti let zpívala.
Pojďme, zaplesejme Bohu, Hospodinu,
Slavme hla hulemska lusvé spásy,
Předstupme teď před jeho tvář s díkůvzdáním,
Slavmea pějme šavli.
Hospodin je velký Bůh,velký Král, nad všemi bohy,
On v dlaních má mouchy země, štíty Ho, ty patří Jemu.
Teď už vím (doufám), jak je to správně. Akorát ty mouchy bych tam nechala. Rozhodně bych si nedělala starosti, jestli se do těch dlaní vejdem taky...
Támar