Každý obor lidské činnosti má svůj žargon a v každém oboru existuje mnoho speciálních názvů a výrazů. Výjimkou samozřejmě není ani kulturistika a silový trénink. Pokusím se na těchto stránkách některé nejčastěji používané pojmy vysvětlit. Informace zde obsažené Vám pomohou pochopit zkratky a poznámky v popisech a návrzích tréninků.
Pyramida
Pokud tento výraz uslyšíte ve spojení s kulturistikou, vzpíráním či silovým tréninkem obecně, pak vězte, že se nejedná o pomník a hrobku faraónů, ani "módní" doplněk opasků či zápěstních řemínků, nýbrž styl cvičení. Je to snad vůbec nejoblíbenější a nejpoužívanější styl tréninku v silových sportech. Tato technika spočívá v tom, že se začíná cvičit s nižší hmotností (např. 50% maxima) a vyšším počtem opakování (obyčejně 10-15) a s každou další sérií se zvyšuje použitá hmotnost a úměrně snižuje počet opakování. Rozdíl mezi kulturistickou a např. trojbojářskou (či ještě spíše vzpěračskou) pyramidou spočívá hlavně v konečném počtu opakování. Kulturistická pyramida končí většinou na 5 opakováních, siloví trojbojáři jdou obyčejně na 3 opakování a vzpěrači často používají maximální zátěže pro 1 opakování. Je samozřejmé, že i kulturisté někdy cvičí s maximálními hmotnostmi, není to však pravidlem. Někdy se po dosažení maximální hmotnosti zařazuje ještě 1-2 série s cca. 60% maxima pro napumpování svalů. Nejlépe vše pochopíte na příkladu, např. pro benchpress, speciálně pro kulturistiku. Řekněme, že se Váš maximální výkon v benchpressu pohybuje kolem 110 kg. Pak by pyramidový trénink mohl vypadat nějak takhle:
Benchpress
1. Rozcvičení s lehkou váhou - 20 x s osou, 12 x 50
2. 10 x 70, 8 x 80, 6 x 85, 5 x 90, 4 x 95
3. 60kg - maximální počet opakování
Cheating
Tento výraz pochází z angličtiny a znamená podfuk nebo oklamání. A přesně tím i je. Jedná se o speciální techniku, která nám umožňuje překonat tzv. mrtvý bod. Znamená to tedy také to, že můžeme používat vyšší hmotnost zátěže a to znamená i další přírůstky na síle i objemu svalstva. Pokud se tato technika používá správně, není nebezpečná. Často se však používá nesprávně a pak nebezpečná je. Nejčastější a nejznámější použití této techniky je u bicepsového zdvihu s velkou činkou v stoji. Použití cheatingu v tomto případě znamená, že se mírně předkloníte, činku odrazíte od stehen a současně se mírně zakloníte. Tento impuls, který uvede činku (spolu s vlastní silou bicepsů) do pohybu, postačí k tomu, aby jste překonali mrtvý bod a dokončili zdvih s vyšší hmotností než při korektní technice. Tato technika Vám má pomoci pouze "rozjet" činku, zbytek zdvihu musíte zvládnout pouze silou svých bicepsů. Pokud se při cvičení musíte zaklánět, aby jste zdvih vůbec dokončili, máte naloženo příliš a vážně riskujete zranění páteře!!!
Mrtvý bod
Mrtvý bod není moment, kdy ztratíte vyčerpáním vědomí, ale nejobtížnější místo na dráze cviku. Nejlépe nám to ukáže příklad. Vezměte si např. benchpress (tlak v lehu na rovné či šikmé lavičce). Každý z Vás brzy zjistí, že když zvedáte činku zpět do výchozí polohy, dostáváte se do bodu, který jen s vypětím sil překonáváte. Dokončení je již opět snazší. Právě tomu nejobtížnějšímu místu se říká mrtvý bod. Když zaměníte rovnou lavičku za šikmou, zjistíte, že tento bod leží trochu jinde. Mrtvý bod existuje samozřejmě u každého cviku.
