1Kniha rodu(a) Ježíše Krista, Syna Davidova, Syna Abrahamova. (a) N. „původu,“ „rodokmene.“
2Abraham zplodil Isáka; a Isák zplodil Jakóba; a Jakób zplodil Júdu a jeho bratří;
3a Júdas zplodil Faresa a Zaru z Thamary; a Fares zplodil Esróma; a Esróm zplodil Arama;
4a Aram zplodil Aminadaba; a Aminadab zplodil Nássóna; a Nássón zplodil Salmóna;
5a Salmón zplodil Bóza z Raaby; a Bóz zplodil Óbéda z Rúth; a Óbéd zplodi Jessaje;
6a Jessaj zplodil Davida, krále. A David zplodil Šalomouna z té, jež byla ženou Úrie;
7a Šalomoun zplodil Roboama; a Roboam zplodil Abiu; a Abia zplodil Asu;
8a Asa zplodil Jósafata; a Jósafat zplodil Jórama; a Jóram zplodil Oziu;
9a Ozias zplodil Jóathama; a Jóatham zplodil Achaza; a Achaz zplodil Ezekiu;
10a Ezekias zplodil Manasséa; a Manassés zplodil Amóna; a Amón zplodil Jósiu;
11a Jósias zplodil Jechoniu a jeho bratří za přestěhování do Babylóna.
12A po přestěhování do Babylóna zplodil Jechonias Salathiéla; a Salathiél zplodil Zorobabela;
13a Zorobabel zplodil Abiúda; a Abiúd zplodil Eliakíma; a Eliakím zplodil Azóra;
14a Azór zplodil Sadóka; a Sadók zplodil Achíma; a Achím zplodil Eliúda;
15a Eliúd zplodil Eleazara; a Eleazar zplodil Matthana; a Matthan zplodil Jakóba;
16a Jakób zplodil Josefa, muže Marie, z níž se zrodil(b) Ježíš, jemuž se říká Kristus. (b) Viz Mt 2:1 =>([N. „když byl Ježíš zplozen,“ tohoto výrazu se používá i o narození. Ve Mt 2:2 jde o vlastní porod.])
17Všechna tedy pokolení od Abrahama po Davida: čtrnáct pokolení; a od Davida po přestěhování do Babylóna: čtrnáct pokolení; a od přestěhování do Babylóna po *Krista: čtrnáct pokolení.
18Zrození(b) Ježíše *Krista pak bylo takto: Když totiž(c) byla jeho matka Marie zasnoubena Josefovi, byla, dříve než se sešli, shledána těhotnou ze Svatého Ducha. (b) Viz Mt 2:1 =>([N. „když byl Ježíš zplozen,“ tohoto výrazu se používá i o narození. Ve Mt 2:2 jde o vlastní porod. (c) Řecká částice, zde přeložená „totiž,“ má zdůrazňující význam vzhledem ke zvláštnímu způsobu narození („takto, a bylo to něco zvláštního; když totiž...“).
19Josef však, její muž, jsa člověk spravedlivý, jenž by ji byl nerad vystavil(d) veřejné hanbě, se rozhodl(e) propustiti ji potají; (d) D. „spravedlivý a nechtějící n. nepřející si ji vystaviti,“ výraz značí charakter osoby. (e) N. „pojal úmysl.“
20když si však tyto věci rozvažoval(f) , hle, zjevil se mu ve snu anděl *Páně a pravil: Josefe, synu Davidův, neboj(g) se vzíti Marii, svou ženu, k sobě, neboť to , co bylo v ní zplozeno, je ze Svatého Ducha. (f) N. „rozvážil,“ „počal rozvažovati.“ (g) Vl. „nezalekni.“
21I porodí syna a jeho jméno nazveš Ježíš(h), neboť ten(i) zachrání svůj lid od jejich hříchů. (h) Hebr. „Jehóšua,“ tj. „Hospodin Zachránce n. Vysvoboditel.“ (i) Viz Mt 3:11.
22Toto celé pak se událo, aby bylo splněno to, co bylo od *Pána řečeno skrze(k) proroka, jenž praví(l) : (k) Řec. „dia“; vždy se činí rozdíl mezi zdrojem výroku, Bohem, pro nějž se používá předložky „hypo“ („od“), a nástrojem, prorokem, s předložkou „dia.“ (l) Iz 7:14
23Hle, otěhotní ta, jež je(p) panna, a porodí syna, a jeho jméno nazvou Emmanúél; to je v překladu(m): S námi Bůh. (p) Zdůrazňující člen, jako v hebrejském znění. (m) N. „to se překládá.“
24I zachoval se Josef, procitnuv(n) ze spánku, jak mu anděl *Páně nařídil, i vzal svou ženu k sobě (n) Viz Mk 4:39, pozn. j). =>([„probuzen,“ „probrat se nadobro“])
25a nepoznával ji(o) dotud, než porodila svého prvorozeného syna; i nazval jeho jméno Ježíš. (o) Tj. „neměl s ní manželského styku.“
